V pátek 26. května zemřela první porevoluční starostka města Písku MVDr. Věnceslava Skřivánková. Bylo jí 85 let. 

Věnceslava Skřivánková vystudovala Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a profesi veterinární lékařky se také věnovala. Byla například obvodní veterinářkou v Benešově u Prahy. Vzhledem ke svým politickým postojům a názorům, byla například zakládající členkou Klubu angažovaných nestraníků v roce 1968, se stala nepohodlnou a musela opustit okres Benešov. Putovala po různých okresech, obvodech a veterinárních ošetřovnách až se dostala do Písku, pracovala například ve vepříně v Letech jako specialistka na chov prasat, poté se dostala na písecká jatka. V roce 1989 podepsala petici Několik vět a po listopadové revoluci byla u zakládání místního Občanského fóra. „Političtí vězni navrhli, abych se starostkou stala já. Nebyla to klasická volba, šlo o dohodu, že se podle nějakého klíče obsadí do řádných voleb pozice ve vedení státu a měst. A tím jsem se dostala na místo předsedkyně Národního výboru, jak se oficiálně funkce nazývala,“ řekla Věnceslava Skřivánková v rozhovoru pro Písecké postřehy v roce 2019. Písek řídila od března 1990 do prvních řádných komunálních voleb na podzim téhož roku. V době, kdy vedla město, se zúčastnila setkání předsedů Národních výborů a navrhla na něm, aby byli nazýváni starosty, jak to v minulosti bývalo. A po nezbytných krocích se tak skutečně stalo.

Poslední etapa profesního života paní Skřivánkové byla spojena s místním masokombinátem, kde pracovala jako vedoucí hygienického střediska. Zájem o veřejný život měla stále, zasloužila se například o vybudování památníku politickým vězňům v parku na Husově náměstí. Usilovala také o pojmenování písecké ulice po politické vězenkyni Dagmar Šimkové, jejíž jméno nakonec nese nová lávka přes řeku Otavu.