Písek by se v budoucnu mohl pustit do kompletní rekonstrukce historického objektu městské vodní elektrárny. Zastupitelé na svém listopadovém jednání schválili záměr revitalizace objektu podle studie zpracované píseckým architektem Janem Boučkem a uložili odboru správy majetku, aby zajistil kompletní projektovou dokumentaci. Zastupitelstvo si vyhradilo schválit realizaci opravy poté, co bude známa celková výše investice.

Městská vodní elektrárna je v současnosti prázdná, do konce minulého roku zde fungovala muzejní expozice. Nájemci loni skončila smlouva a město ji už neprodloužilo. O prostory projevilo zájem Prácheňské muzeum v Písku, které by zde chtělo vybudovat novou expozici. Objekt však vyžaduje kompletní rekonstrukci. Příští rok se bude opravovat technická část, aby se opět mohlo začít s výrobou elektřiny, samotný objekt a přilehlý ostrov by se mohly rekonstruovat v dalších letech.

„Městská vodní elektrárna je unikátní technickou památkou, která má velký potenciál stát se dalším významným ‚tahákem‘, jako je třeba Sladovna nebo knihovna. Byla by velká škoda nechat ji v současném, ne příliš dobrém stavu,“ řekl starosta Michal Čapek. Uvítal iniciativu Prácheňského muzea a jeho chuť vybudovat v elektrárně unikátní expozici, město by podle něj mělo rekonstrukci tohoto objektu zařadit mezi své investiční akce. „Je třeba, abychom měli projekt. Díky tomu budeme připraveni na jednání s Jihočeským krajem, zřizovatelem muzea, a také budeme moci žádat o dotace z programů, které by byly na projekty toho typu vyhlášeny,“ poznamenal. Byla by podle něj škoda, kdyby byla zrekonstruována jen technická část objektu a zbytek zůstal v původním stavu.

Studii revitalizace městské vodní elektrárny zastupitelům představil její autor architekt Jan Bouček. „Základní motto, které jsme si stanovili, je ‚elektrárna od vody až na půdu‘, to znamená zpřístupnit ji celou a zabývat se jí jako celkem, nikoli po částech, tedy všemi čtyřmi budovami, přístavbami i ostrovem,“ uvedl s tím, že elektrárna sama o sobě je exponátem. Jeho vizí je vrátit elektrárnu do její nejideálnější podoby, kterou podle něj byl začátek 20. století, roky 1903 až 1906. „Tehdy byla na vrcholu jak po stránce architektonické, tak technologické,“ poznamenal.

Expozice by podle něj měla procházet všemi budovami, v objektu by ale neměly chybět ani univerzální sály nebo edukační centrum. Navrhl expozici, která pracuje se čtyřmi hlavními exponáty. „Je to samotná turbinárna s Francisovými turbínami, strojovna s velkým kolem, řemenicí a rozvodnou, v recepci by měl být umístěn stroj tak zvaný Velký Adam a v objektu plynárny parní generátory,“ popsal Jan Bouček s tím, že to by měly být hlavní exponáty, které přitáhnou návštěvníky. Interiéry by měly být zrenovovány tak, aby byly bezbariérové. Úpravou by prošel i přilehlý ostrov, který by podle něj měl být v určitém režimu zdarma přístupný veřejnosti.

Elektrárna města Písku je nejstarší veřejnou fungující hydroelektrárnou v Čechách. Vznikla přestavbou původního Podskalského mlýna poté, co František Křižík v Písku úspěšně demonstroval osvětlení centra města obloukovými lampami 23. června 1887. Písek se tak stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Elektrárna byla po zhruba ročním zkušebním provozu oficiálně spuštěna 31. srpna 1888 v prostorách tehdejšího Podskalského mlýna a zpočátku ji poháněla vodní kola na spodní vodu. Od roku 1901 v ní pracují dvě Francisovy turbíny. Elektrárna včetně strojního vybavení je od roku 1991 kulturní památkou.